Archiv

Richard Loskot: Přes stromy nevidím kraj lesa

11. 12. 2021 – 6. 3. 2022

 „Dej si pozor na les, ať tě nespolkne…“ je refrén písně hudebního uskupení Zrní a vypráví příběh o chlapci, který ve své fantazii uniká do temného lesa, kde se postupně promění v hýkala. Tím se postaví osobním problémům z reálného života. Varování obsažené v těchto slovech tedy není směřováno k nebezpečí, která skýtá les, ale k síle, kterou v něm a ve své samotě můžeme získat. Uprostřed večerního hustě zarostlého lesa nevidíme dále než na několik kroků, ale právě v takový moment se naplno rozvíjí imaginace, která je zdrojem tvoření i niterných proměn. Důležitou úlohu má zároveň strach a jeho překonání, jako je ostatně popsáno v mnoha příbězích a pohádkách. Postava musí projít lesem plným bytostí, které nabývají děsivých podob nebo nadpřirozených schopností a symbolizují nebezpečí „svedení z cesty“. Zorientovat se však není snadné - v lese není krajina, po které by se dalo rozhlédnout, není vidět na jeho kraj.

To, co člověk zažívá, když je uvnitř lesa, a tedy i uvnitř sebe, je výchozím bodem pro tuto výstavu. Autor do galerie přenáší zážitek z prostředí, které je na jednu stranu útočištěm od rušného světa lidí, ale současně se v něm můžeme cítit ohroženi. Nejistotu však nevnímá negativně, naopak jako zdroj inspirace a podnět ke změně zažitého vnímání. Tvary, struktury či zvuky se najednou mohou jevit úplně jinak, než za denního světla, a právě tehdy je důležité překonat strach, ztišit se a nechat pracovat představivost.

Výstava Přes stromy nevidím kraj lesa se skládá ze dvou částí. První z nich se nachází v přízemí budovy a je prostorem pro vlastní tvorbu. Richard Loskot zde vytvořil jakýsi ateliér, kde si můžeme pohrát s realitou skrze filmařskou technologii tzv. klíčování. Složením tří obrazů zachycených kamerami – dva na pracovním stole a jeden před klíčovací plochou – vznikne autorská koláž promítaná na zeď. Touto jednoduchou metodou vizuální abstrakce autor upozorňuje na to, že věci nejsou vždy takové, jak se zdají. Vyzívá návštěvníky k neomezenému experimentování a tvorbě podivných lesních bytostí, krajin či rostlin. Horní patro je zaplněno světelnou instalací. Vstupujeme do prostředí imaginativní krajiny skládané z obrazů, které autor zachytil v okolní přírodě. Tenké pruhy světla jsou jedinou „architekturou“ provázející prostorem. Stejně jako jsou paprsky slunečního svitu tím jediným, podle čeho se můžeme orientovat v šeru hlubokého lesa.

O vystavujícím umělci: Richard Loskot je absolventem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Studoval také na Akademi výtvarných umění v Mnichově a v současnosti vede svůj ateliér v rámci oboru Výtvarné umění – Tvorba ve veřejném prostoru na Technické univerzitě v Liberci. Tvorba Richarda Loskota je založena na vytváření situací a prostředí, která tematizují samotné lidské vnímání. Využívá přitom sofistikovaných prostředků a moderních technologií. Pravidelně prezentuje svou práci na samostatných výstavách zejména v Česku a na Slovensku, a také na skupinových výstavách u nás i v zahraničí (např. Biennale Giovany Monza, galerie Rotor v Grazu či v Astrup Fearnley Museet v Oslu). Je zakladatelem Studia UAII, uskupení umělců, architektů a techniků se zaměřením na prostorovou tvorbu. V roce 2013 byl jedním z finalistů ceny Blumm Prize v Bruselu. Byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého již v letech 2012, 2014 a 2017. V Jeseníku se Richard Loskot představuje již podruhé. Na přelomu roku 2020/2021 oživila veřejný prostor města jeho monumentální světelná instalace Hvězda.

Kurátorka výstavy: Barbora Ciprová

Adam Kašpar: Pokojní a hněviví, vyvřelí a usazení

22. 10. – 5. 12. 2021

Adam Kašpar představil obrazy inspirované krajinou Jeseníků, která se stala námětem jeho tvorby již za studia na pražské Akademii výtvarných umění. Jeho silný zájem o geologii a astrologii se promítá nejen do realistických maleb, ale také do trojrozměrných objektů, jež byly společně se samotnými horninami a minerály součástí instalace. Za přítomnosti autora a jeho takřka vědeckého výkladu tak posloužily i k edukativním účelům.

Skály, kameny, lesní zákoutí, hvězdy. Tak by se dal shrnout základní okruh námětů malíře Adama Kašpara, který se letos poprvé představuje samostatnou výstavou v Jeseníku. Mladý umělec vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru malířství Martina Mainera, kde se už od začátku soustředil na realistické zachycení světa kolem sebe. Shodně byla zaměřena i Kašparova diplomová práce Mapa hor (2018), která vznikala během jeho několikaměsíčního pobytu v Jeseníkách. Tato malířská studie přírodních poměrů zdejších hor se stala i základem aktuální výstavy. Mezi náměty obrazů tak najdeme konkrétní místa z oblasti horského masivu Jeseníků a jejich předhůří, jako je například skalní útvar Krtinec u Sobotína, a současně také blízké pohledy na skály či potoky, u nichž nám už jen název dává tušit, kde konkrétně se Adam Kašpar inspiroval (Skalní potok, Turmalíny v údolí Divoké Desné). Součástí výstavy jsou také obrazy minerálů, které jsou s Jeseníky neodmyslitelně spjaty - staurolit, malachit či epidot. Tyto obrazy vznikaly ve zcela nedávné době a na výstavě jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé. Malby Adama Kašpara vynikají dokonale přesným zachycením námětu, současně jako by ale obsahovaly i znalosti, které autor o daném prostředí má a přinášely tak určitou nadčasovou zprávu z daného prostředí.

Realistické obrazy Adama Kašpara vznikají postupně, pečlivým pozorováním přírodního prostředí, dle velikosti přímo v krajině nebo po návratu z terénu podle skic a fotografií v autorově ateliéru. Zblízka pozorované a malované minerály by pak nevznikly bez pečlivého studia vzorků hornin pod mikroskopem. Ten není jen pomůckou Adama Kašpara jako malíře, autor se dlouhodobě zajímá o geologii a věnuje se sběru zajímavých vzorků. Z autorovy fascinace geologií pak vychází i název výstavy – Pokojní a hněviví, vyvřelí a usazení – který tematizuje dualitu, která je přírodě vlastní, všudypřítomnou a vzájemně se doplňující koexistenci tvoření a ničení, vzniku a zániku.

Adam Kašpar žije u Hanušovic, své náměty hledá v Jeseníkách, po celé Evropě a příležitostně i dále. Má za sebou mnoho samostatných i skupinových výstav a inspirativních spoluprací (Česká geologická služba, Město Svitavy, Národní muzeum, Národní park Šumava atd.).

Kurátorka výstavy: Lucie Štůlová Vobořilová

Vendula Chalánková: Bohudíky

13. 7. - 16. 10. 2021

Vendula Chalánková patří v současnosti mezi nejznámější české umělkyně a umělce. Vytváří především komiksy, ilustrace a malby a příležitostně se zaměřuje také na objektovou nebo konceptuální tvorbu. Prostřednictvím komiksů a obrazů glosuje umělkyně realitu – často různé stereotypy, problematické jevy nebo složité partnerské situace, které rámují náš život. Nevyhýbá se ani společensky kritickým otázkám, například problému exekucí. Náhled na složitá témata dokáže Vendula Chalánková zprostředkovat s nadsázkou a vtipem, díky kterému si získala ohlas mezi širokou veřejností. Výstava Bohudíky nabízí výběr umělčiných prací, které představují hlavní směry její tvorby.

 V prvním patře galerie je prezentován výběr z velmi známého cyklu Tragikomiksů, pro nějž Vendula Chalánková čerpala inspiraci ze svých osobních zážitků, rozhovorů s partnerem nebo přáteli, pohybujících se obsahově někdy až na samé hranici trapnosti a mrazivé přímočarosti. Komiksy, které vznikají především technikou koláže, shromáždila umělkyně v několika publikacích, které si můžete prohlédnout v malé čítárně připravené pro návštěvníky. Na výstavě jsou představeny také autorčiny obrazy. Jedná se o díla z cyklů Nikdy nerezignujeme na vymáhání vašeho dluhu! a Elektrospotřebiče . Obrazy z těchto sérií vznikají jako doslovný malířský přepis původních námětů – tedy opravdových elektrospotřebičů („které doma nemám“, jak dodává autorka) nebo úředních obálek. Cyklus představený v přízemí galerie přináší abstraktní obrazy s barevnými pruhy na bílém pozadí. Přes abstraktní formu maleb však mnohým návštěvníkům vytane na mysli vlastní zkušenost, kdy jim byla doručena obálka se shodnou barvou pruhu v některé ze závažných životních situacích. Umělkyně právě takto rafinovaně propojuje abstraktní, společné a sdílené, s velmi osobním.

Kromě komiksů a maleb se Vendula Chalánková věnuje také ilustraci publikací pro děti i dospělé. V roce 2009 získala za knihu O červené karkulce ocenění Zlatá stuha. Ta je založena na vyšívaných ilustracích, stejně tak jako ukázky z knihy Vyšívané pohádky, které nabízí tato výstava. Jedná se o pracnou techniku vycházející z autorčina zájmu o práci s textilem. Další ilustrace pak často vznikají kolážováním. Tuto techniku využila umělkyně i při spolupráci s Kühnovým dětským sborem a Českou televizí při přípravě cyklu animovaných písničkových klipů Zpívejte s námi . Vendula Chalánková vystavuje v České republice i v zahraničí. Je zastoupena ve sbírkách předních výstavních institucí (Národní galerie Praha, Moravská galerie v Brně, Museum für Angewandte Kunst Wien a další). Vystudovala střední pedagogickou školu a Fakultu výtvarných umění v Brně v ateliéru environmentu u Vladimíra Merty a Mariana Pally. Je držitelkou řady ocenění, například ceny Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových (2006), byla nominována na výroční ceny Muriel za nejlepší komiks (2015), o rok později pak přišla nominace na cenu Czech Grand Design.

Kurátorka výstavy: Lucie Štůlová Vobořilová

Dušan Zahoranský: Přání