Centrum společných aktivit vzniklo přestavbou bývalého loutkového divadla a zahradního bytového domu v zadním traktu Divadla Petra Bezruče. Rozumně propojit dvě staré budovy v nový, moderní celek nebyl vůbec jednoduchý úkol a také kvůli tomu se původní termín otevření posunul témeř o rok. Nakonec se ovšem podařilo stavbu dotáhnout do zdárného konce - již od začátku srpna začala ve zkušebním provozu fungovat přestěhovaná Knihovna Vincence Priessnitze a počínaje zářím se v CSA rozběhne řada kulturních, společenských, vzdělávacích a jiných akcí. Sloužit bude také rozmanitým česko-polským akcím v rámci stejnojmenného projektu, jemuž je věnován tento web, a výhledově bude v Centru umístěna také kontaktní kancelář Člověka v tísni.

Pátek jakožto den slavnostního otevření byl tedy právem očekáván. V dopoledních hodinách přivítaly prostory Centra nejmladší návštěvníky - děti z jesenických mateřských škol. Ty nejprve v prostorách hudebního sálo zhlédly pohádku "Vynálezce Kiwi", kterou hned třikrát po sobě předvedl zábřežský hudebník a divadelník Tomáš Velzel. Hravé a interaktivní představení o nelétavém novozélandském opeřenci, který by se rád naučil vzlétnout do oblak, bylo prokládané písničkami, tancem i hrou s loutkami a salvy smíchu vyvolávalo nejen u dětí samotných, ale i u paní učitelek či personálu CSA. Následně se mohly podívat, jak to vypadá na dětském oddělení knihovny. Na cestu zpátky do školky si pak v případě zájmu odvázaly jeden z balónků, jimiž byl vchod do centra ozdoben.

Otevírání pro dospělé proběhlo vlastně nadvakrát. V 15 hodin se na recepci centra sešli pozvaní hosté z řad vedení města a městského úřadu, polských partnerů projektu, pracovníků spřátelených knihoven a dalších - včetně senátora za Šumpersko a Jesenicko Miroslava Adámka. Došlo na krátké proslovy, symbolické stříhání pásky, prohlídku nových prostor i družnou konverzaci. Široká veřejnost byla pozvána na 16:30 - a zájem naprosto předčil očekávání. V prostorách centra se během odpoledne a podvečera vystřídalo hodně přes 200 návštěvníků a v momentech před ceremoniálem otevření pro veřejnost bylo dějiště v hudebním sále tak nacpané, že později příchozí museli snahu vejít se do sálu zkrátka vzdát. Úvodní slovo dostala ředitelka Městských kulturních zařízení Jeseník Petra Fusová, která CSA stručně představila a poděkovala lidem či institucím, bez níž by realizace stavby byla obtížná či snad nemožná. Manažerka česko-polského projektu CSA Jana Dekanová ve stručnosti představila, co se v rámci projektu bude odehrávat. Návštěvníky přivítala také starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová a připomněla, jaké těžkosti se při realizaci stavby povedlo překonat a také to, že komunitní centrum v Jeseníku již delší dobu chybělo.

Pořádný křest nemůže samosebou proběhnout bez kmotrů - či chcete-li, patronů. V případě CSA se jimi stali pedagožka a hudebnice Rafeala Drgáčová a muzikant a výtvarník Jaromír Švejdík. Také oni pronesli před publikem milá slova, zavzpomínali na minulé zážitky s bývalou knihovnou na Lipovské ulici a popřáli novým prostorám mnoho spokojených návštěvníků a zajímavých akcí do budoucna. Ceremoniál byl zakončen slavnostním přípitkem. Poté již pódium patřilo Letní kapela Jaromíra Švejdíka. Seskupení složené z jesenických muzikantů okolo někdejšího frontmana Priessnitz zahrálo půlhodinovou ochutnávku z písní, které Jaromír Švejdík napsal ve svých četných projektech - kromě již zmíněných Priessnitz například s Umakart, The Bombers, Kafka Bandem či pro Václava Neckáře. Název může svádět k tomu, že je Letní kapela nějaké odlehčené, snad akustické těleso - ovšem v knihovně vystoupila plnohodnotná sestava šesti muzikantů a já bych si je klidně poslechnul i na jaře, na podzim a v zimě. Po koncertě následovalo vystoupení čtyř "slamerů" z olomoucké ligy slam poetry. Slam poetry vznikla v polovině 80. let 20. století v americkém Chicagu jako protiváha autorským čtením a stojí na pomezí poezie, rapu a performance. Čtveřice slamerů vystupujícími pod jmény a pseudonymy Daniel Kunz, Lumi, Jiří Juráň a Switcher ve dvou kolech předvedla rozmanitá vystoupení - některá rýmovaná, některá nikoli, některá čtená z papíru a jiná improvizovaná na místě. Pětice náhodně vybraných lidí z publika oceňovala vystoupení slamerů známkami od 1 do 10, což upomínalo na soutěžní náturu slam poetry, v níž se pořádají ligy i turnaje. Pro mnoho diváků se jednalo o zcela nový a bezprostřední zážitek, někdy k zamyšlení, jindy především k pobavení. Potlesk pro slamery byl zasloužený.

Když poslední návštěvníci opouštěli prostory Centra společných aktivit, panovala je to venku již tma - příznačné to znamení vydařené "otevíračky". Děkujeme všem návštěvníkům za jejich nebývalo přízeň a zároveň se omlouvámě těm, kteří třeba neviděli koncert tak dobře, jak by si bývali přáli, nebo na ně nevyšla oblíbená dobrota z rautu. Věříme, že Centru společných aktivit zachováte přízeň i nadále - jeho historie se teprve začíná psát.

 

(jj)