Letošní ročník festivalu Jeseník se baví prožil v sobotu 3. srpna obrodu, či chcete-li návrat na Masarykovo náměstí. Případné obavy z toho, jak bude akce zdomácnělá v areálu Asturu fungovat po přesunu, byly rozptýleny a davy lidí se tak bavily u rozmanitých kapel v čele s tuzemskými metalovými titány Arakain.

Na jesenické "pivní slavnosti" vzpomínala v posledních letech řada návštěvníku s nostalgií, kterou jsem ne zcela chápal. Poslední ročník před přesunem do areálu Asturu se odehrál snad v roce 2004 a  byť se jednalo o celodenní akci se vstupným zdarma, archvní materiály nesvědčí o tom, že by snad tehdy bylo vůbec myslitelné, aby na náměstí vystupovaly velké hvězdy tuzemského showbyznysu, jak se tomu dělo později. V letošním roce se ovšem srpnové slavnosti, které mezitím přišly o podtitul Dnů piva, přesunuly opět na Masarykovo náměstí, tedy z izolovaného a ohraničeného areálu Asturu do volného, veřejného prostoru. Na druhou stranu, centrum města je od toho, aby to tam žilo, či nikoli?

Formát letošního ročníku pojatého jako odpoledně-večerní koncert připomínal například Zahájení lázeňské sezóny či Koncert pro Jeseníky, ovšem již na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o akci masovější. Postavené stany s místy k sezení kompenzovaly nedostatek přírodního stínu na náměstí (respektive kompenzovat ani tolik nemusely, neb bylo většinu dne zataženo a před startem akce dokonce zapršelo) a po stranách náměstí se nacházely stánky s občerstvením. Někdejší podtitul akce byl do značné míry naplněn i v tomto případě a návštěvníci, kteří na akci přišli "na pivo", taktéž nemuseli být zklamáni. Z pivovarů, které se na jesenických akcích běžně nevyskytují, byl k dispozici například Zlosyn z Velkých Losin, krnovská Nachmelená opice, Měšťanský pivovar z Kutné Hory či stánek Svijan nabízející mimojiné i pivo Jesenický švihák. Pro ty, kteří pivu moc neholdují, byly k dispozici koktejlové bary, kavárna či stánky s množstvím festivalových pochutin z grilu, pánve i udírny.

Pro mnoho návštěvníku je bezesporu důležitá společenská dimenze akce, ještě více ale jich jde přímo za muzikou. Letos se odpolední program nesl v duchu kvalitních popových interpretů, kteří se u diváků pozitvně zapsali živou muzikantskou produkcí spoléhající místo samplů na kvalitní doprovodné kapely, případně vlastní um. Na poslední chvíli přibyla do lineupu slovenská zpěvačka Mirka Miškechová, která festival zahájila písněmi na pomezí popu, folku a šansonu. Jakub Děkan s kapelou i David Stypka s Bandjeez předvedli, že i v tuzemských vodách se pop music dá dělat s rozmyslem a nepodbízivě, přičemž druhý jmenovaný ještě sklidil potlesk i za to, že si v jedné ze skladeb jako hostující vokalistku pozval na duet i jesenickou hudebnici Veroniku Kroupovou. A jesenickým interpetům zdaleka nebyl konec. Na jednom z prvních koncertů pod novým názvem a v obměněné sestavě se představili The Machine a jejich přímočaré, melodické rockové písně sklidily pozitivní ohlas. Na "vedlejší" stage před prodejnou firmy Woox vyplňoval zase svérázným způsobem pauzy mezi kapelami na hlavním pódiu Jan "Comar" Ražnok se svým akustickým projektem Comar In The Cube.

Nejzvučněji kovovým jménem v lineupu byli letos bezesporu Arakain. Kdysi těžká thrashová váha má sice v dnešní době sice již blíže k hardrockovým vodám, ovšem příznivců mají stále dost a dost, což se potvrdilo i na jesenickém náměstí. Ve vzduchu visely hrozící pěsti i mobilní telefony snažící se zachytit alespoň kousek vystoupení. Řízné riffy kytaristů Urbana a Macha, muzikály cvičený hřmotný hlas Jana Toužimského a spolehlivá rytmická sekce Kub-Doksanský, toť recept, který možná není složitý, ale rozhodně je funkční. Dramaturgii koncertu maličko narušil výpadek elektrocentrály krmící pódivý aparát, ale posluchači naštěstí moc "nevychladli" a vydrželi to se svými oblíbenci až do konce. Svůj vlastní recept na to, jak si získat publikum, hledají i jeseničtí punk rockeři Fake Your Destiny, kteří program uzavírali - a soudě dle reakcí publika se jim to povedlo. Ať už energickým, dravým projevem, coververzí známé "Forever Young" od Alphaville či pódiovým projevem zpěváka Sedliho oscilujícím mezi drzostí a skromností, jednalo se o úspěšnou tečku za celým festivalem, kterou bych klidně zvládnul poslouchat o něco déle.

Přesto, že travnaté a alespoň několika stromy zastíněné prostředí Asturu mělo něco do sebe, sobota ukázala, že akci obdobného typu lze uspořádat i na náměstí, aniž by bylo dosaženo jeho logistických a prostorových limitů. Kvalitní lineup by návštěvníky mohl přitáhnout i v dalších letech a Jeseník se tak nadále první srpnový víkend bude bavit přímo ve svém centru.

(jj)