JIŘÍ JURÁŠ: NA BILACOVÁNÍ JE MYSLÍM PŘÍLIŠ BRZY

Od 1. ledna 2016 vedl Městská kulturní zařízení Jeseník (dále jen MKZ) Jiří Juráš, který k 30. září letošního roku podal rezignaci na tuto funkci, a to z osobních i pracovních důvodů. U této příležitosti jsme ho požádali o rozhovor.
Téměř tři roky jste šéfoval největší kulturní instituci v Jeseníku, která má pod sebou divadlo, kino, knihovnu. Navíc pořádá spoustu kulturních akcí. Když se ohlédnete zpátky, dělal byste dnes něco jinak a proč?
Na bilancování je myslím příliš brzy. Samozřejmě, že by člověk udělal některé věci jinak, zejména ty méně povedené. Naštěstí převládají ta pozitiva. Na věci je vícero pohledů a těžko jmenovat něco konkrétně. Rád beru věci tak jak jsou.
Za několik měsíců má v Jeseníku fungovat Centrum společných aktivit, které bude také spadat pod MKZ. Kdy začne fungovat a jakou činnost nabídne veřejnosti?
Pevně věřím, že se i přes opoždění stavby vše dotáhne, aby mohlo být CSA otevřeno na přelomu jara a léta 2019. Vznikne tak moderní společenské centrum, které nenabídne jen nové prostory pro knihovnu, ale i další špičkové zázemí pro konání všemožných aktivit. Centrum bude živým příkladem novodobého směřování vývoje knihoven nejen v tuzemsku. Buďme na to pyšní!
Z čeho jste během Vašeho působení v MKZ měl největší radost a naopak, zažil jste i zklamání?
Ta práce samotná pro mě byla radostí. Měl jsem velké štěstí, že jsem to mohl zkusit. Dělat práci, která vás baví a těšíte se do ní, to se opravdu nepoštěstí každému. Největší radost mám, že se povedla spousta věcí za relativně krátký čas. Když jsem listoval zpětně vizí, se kterou jsem šel ředitelovat, tak se téměř vše podařilo. Od záležitostí provozních až po ty programové. Jinak zklamání se zažívá, pochopitelně. Zejména když to není podle vašich představ. Naštěstí to bylo vždycky krátkodobé. Odcházím velmi spokojen a se zvednutou hlavou.
V Jeseníku se děje velké množství kulturních akcí. Co ale říkáte na to, že podle teenagerů a mladých lidí tady chybí druh zábavy, který by pro ně byl atraktivní?
Je to tak. Nejen v Jeseníku, ale i v okolí výrazně vzrostl počet různých společenských akcí. Externí dodavatelé služeb v této oblasti hlásí nárůst i o 1/3! Na druhou stranou někdy mám pocit, že opravdu ta nabídka převyšuje poptávku a to není dobře. Pořadatelé to pociťují na návštěvnosti. Jinak ano vedli jsme zajímavou diskuzi se studenty. Tady u kultury je to hodně subjektivní. Někdo má rád muziku, někdo film, někdo sport. Skvělé by bylo vybudovat „prostor“, kde by se mohli setkávat. Moderní formát teenage parku, kde by se cítili dobře, to by bylo ono. Aby se tam dal udělat malý koncert, přednáška, workshop, nějaká sportovní exhibice.
Co Vám Vaše práce dala a co vzala?
Práce v MKZ mi dala strašně moc. Naučila mě to, co žádná škola. Pokoře, lásce k umění, lidem a věcem, nadšení pro něco, seberealizaci a spoustu dalšího včetně hromad neuvěřitelných zážitků. Vzala mi asi hodně volného času, ale ani to tak neberu. Trávil jsem tam ten volný čas, ne proto, že bych musel, ale protože jsem chtěl. Chtěl jsem poznat, pochytat a vědět o té práci všechno. Kolegové byli a zůstanou mojí druhou rodinou. A moc jim za všechno děkuji! Ničeho z tohoto pohledu nelituju.
Můžete prozradit, zda po odchodu z MKZ zůstanete v branži, případně čemu se budete věnovat?
Pokračovat v branži pro mě není životně důležité. I když proč nezúročit, co se člověk naučil. S dovolením bych si to nechal ještě pro sebe. Nic není ještě na papíře. Každopádně moc přeji kultuře v Jeseníku další rozvoj, má k tomu všechny předpoklady. Svému nástupci přeji hodně sil a pevné nervy. Všechno budu rád sledovat. Městu Jeseník moc děkuji za důvěru a dlouhodobou podporu kultury, určitě si ji zaslouží…
(ptal se Rik)

































